ukazka z knihy cerna labut

Prezidentem může být každý A nyní stručná historie „Nobelovy“ ceny za ekonomii, kterou ustavila Švédská národní banka k poctě Alfreda Nobela, jenž se dost možná - aspoň dle tvrzení jeho rodiny, jež si tuto cenu přeje zrušit - znechuceně obrací v hrobě. Jeden z jejích členů, který se v této záležitosti angažuje, tvrdí, že cena je reklamní trik ekonomů, kteří se tak snaží postavit svůj obor výše, než mu náleží. Jistě, dostali ji i někteří význační myslitelé, například empirický psycholog Daniel Kahneman a přemýšlivý ekonom Friedrich von Hayek. Výbor pro její udělování si však zvykl vybírat zejména ty, kdo do celého procesu vnášejí za pomoci pavědy a falešné matematiky „rigorózní“ postupy. Dokonce i po burzovním krachu odměnil teoretiky Harryho Markowitze a Williama Sharpa, kteří vybudovali na gaussovském základě nádherné platónské modely, jimiž přispěli k takzvané moderní teorii portfolia. Řečeno ve zkratce, opustíte-li jejich gaussovské předpoklady a berete ceny jako škálovatelné, zůstane vám jen prázdná sláma. Nobelův výbor tyto modely mohl podrobit testu - fungují asi jako podvodné léky prodávané na internetu -, ale nikoho ve Stockholmu to nejspíš nenapadlo. Výbor se neptal na názor ani nás, praktiků; namísto toho se spolehl na prověrku na akademické půdě, jež však může být v některých oborech prohnilá až na kost. Po udělení této ceny jsem si zaprorokoval: „Ve světě, kde dostanou Nobelovu cenu tito dva, se může odehrát naprosto cokoliv. Prezidentem se může stát každý.“ Švédská národní banka a Švédská akademie věd tedy z velké části odpovídají za to, že gaussovská moderní teorie portfolia získala na věrohodnosti - odchodní instituce zjistily, že jim tato cena poskytuje výborný štít. Prodejci softwaru utržili za metody posvěcené Nobelovou cenou miliony dolarů. Jak byste mohli s něčím takovým šlápnout vedle? Pozoruhodné je, že zpočátku věděl celý obchodní svět, že jde o podvod, ale lidé si na takové metody časem zvyknou. Předseda Federálního rezervního systému Alan Greenspan údajně prohlásil: „Raději bych slyšel názor tradera než matematika.“ Mezitím se však moderní teorie portfolia začala šířit. Následující tvrzení budu opakovat až do úplného ochraptění: v sociálních vědách neurčuje osud teorií jejich platnost, nýbrž myšlenková nákaza. Teprve později jsem si uvědomil, že rozhodující vliv na ekonomických fakultách, a tedy i studijních programech MBA přebírají gaussovsky školení profesoři financí, kteří každoročně jenom ve Spojených státech naočkují moderní teorií portfolia téměř sto tisíc studentů. Tuto epidemii nemohlo zastavit žádné empirické pozorování. Zdálo se, že je lepší učit studenty teorii založené na Gaussově rozdělení než je neučit vůbec žádné. Jevilo se to jako „vědečtější“ než studentům předkládat něco, co Robert C. Merton (syn sociologa Roberta K. Mertona, o němž byla řeč výše) nazval „historkami“. Tento ekonom napsal, že před objevem moderní teorie portfolia byly finance jen „sbírkou historek, přibližných pravidel a manipulací účetních dat“. Teorie portfolia umožnila „následnou evoluci tohoto konceptuálního eintopfu v rigorózní ekonomickou teorii“. Pro ilustraci toho, s jakou intelektuální vážností k tomuto problému ekonomové přistupují, a porovnání neoklasické ekonomie s poctivějším vědeckým přístupem uveďme výrok otce moderní medicíny Clauda Bernarda: „Nejprve fakta, a teprve pak vědecké ambice.“ Snad bychom měli poslat ekonomy na lékařskou fakultu. Gaussova křivka tedy prorostla vědeckou i obchodní kulturou a pojmy jako sigma, rozptyl, směrodatná odchylka, korelace, koeficient determinace a Sharpův poměr, které jsou s ní přímo spjaty, pronikly do obecného žargonu. Pročtete-li si letáky investičních fondů nebo popis rizik, jimž se vystavují fondy hedgeové, s největší pravděpodobností v nich kromě jiných informací naleznete nějaké to kvantitativní shrnutí, jež má být údajně měřítkem „rizik“. Toto měřítko bude pravděpodobně založeno na některém z výše uvedených módních výrazů, odvozených z Gaussovy křivky a jejích příbuzných. Investiční politiku penzijních fondů a jejich výběr v současnosti například prověřují „konzultanti“, kteří se opírají o teorii portfolia. Nastane-li problém, mohou se hájit tím, že se spoléhali na standardní vědeckou metodu. Černá labuť close PALM KNIHY - knihy ve vaší dlani Jméno:Heslo:Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele Uživatel nepřihlášenVáš košík je prázdný HOME JAK ČÍST JAK NAKUPOVAT ŽEBŘÍČKY KNIHY ZDARMA NÁPOVĚDA Rozšířené vyhledávání BELETRIE PRO DOSPĚLÉ NAUČNÁ PRO DOSPĚLÉ UČEBNICE, ODBORNÁ LITERATURA BELETRIE PRO DĚTI A MLÁDEŽ NAUČNÁ PRO DĚTI A MLÁDEŽ TESTOVACÍ KNIHA Vyzkoušejte si, jak vypadají naše knihy. více PRODEJ HW ČTEČEK Home Učebnice, odborná literatura Společenské, humanitní vědy Všeobecné a ostatní Černá labuť Černá labuť Následky vysoce nepravděpodobných událostí Autor: Nassim Nicholas Taleb Překladatel: Jan Hořínek Nakladatel: Paseka Počet stran: 440 Rok vydání: 2011 ISBN: 978-80-7432-128-3 Cena: 199 Kč s DPH e-knihy ke stažení ve formátech: ePUB PDF pro čtečkyKindle (mobi)PDF ukázka koupit papírovou knihu Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén "černých labutí", tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, globální nástup Internetu či propad akciových trhů z roku 1987. Podle autora - jednoho z hrstky odborníků, kteří předvídali nástup nedávné finanční a ekonomické krize - je příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události především setrvačnost našeho myšlení v podobě přílišné důvěry v ekonomy a prognostiky, přehnaného kategorizování či uchylování se k dosavadním zkušenostem tam, kde bychom měli přemýšlet co nejotevřeněji a nejobecněji. Talebova kniha, vyzývající k tomu, abychom přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme, patří dnes k nejdiskutovanějším pracím ve své oblasti, deníkem The Times byla označena za jedno z nejvlivnějších děl posledních šedesáti let a díky autorovu širokému rozhledu, smyslu pro humor a zdravé provokativnosti je i velkým čtenářským zážitkem. Je to kniha jediné myšlenky: lidská mysl má mimořádně špatnou schopnost odhadovat budoucnost, a navíc si to nepřipouští. Může za to naše zčásti vrozená a zčásti získaná slepota vůči tzv. černým labutím, tedy mimořádným událostem velkého dopadu. Podle Taleba mají černé labutě v dějinách mnohem větší význam, než si připouštíme: kvůli nim se „dějiny neplazí, ale skáčou“. Až na to, že je ve zpětném zrcátku vidíme jinak: události dáváme do souvislostí a věříme, že sledovaly jakýsi „plán“. UŽIVATELSKÉ RECENZE Pro vkládání recenzí je potřeba se přihlásit Oči otevírající 05.05.2012 | Jiří Pagáč Kniha pomáhá opět otevřít oči. Může sice někomu připadat, že se autor opakuje (ale každé zopakování v kontextu jiné kapitoly pomůže lépe si uvědomit myšlenku autora), nebo že místy píše nevědomě v rozporu s vlastním přesvědčením (říká, že Casino investovalo spousty peněz do systémů proti podvodníkům a přitom podvodníci nepředstavují problém a zároveň uvádí příklad s 11. zářím, kde se zmiňuje o tom, že politik, který by zavedl bezpečnostní opatření na letištích ještě před tímto útokem, by zřejmě nebyl označován za hrdinu; tím svým prvním výrokem potvrzuje ten druhý, ale je to právě ten druh chování, který kritizuje). Nicméně kniha Vám dá argumenty k domněnkám, které již nejspíše dlouho máte. Když ji přečtete, tak se už nikdy nebudete dívat na ekonomy, bankéře, politology a politiky stejným způsobem. Tento pohled je stejný jako má Geraint Anderson ve své knize Citiboy, ale zde je to podáno uhlazeněji a méně bulvárně. Výborný je výkladový slovník a odkazy na další literaturu, které zabírají snad čtvrtinu celé knihy. NÁŠ TIP HRÁTKY S ČÍSLY Markéta Breníková 90 Kč s DPH RECENZE Bratrstvo Krve - Hustej nářez + BONUS!!! - Skvělý čtení Takto nějak bych si představoval eBook. Je bez DRM, takže si ho přečtu na Kindlu. Je to relativně nová knížka, která se dobře prodává i jako papír. Jako eBook stojí skoro polovinu a dostanete... Proč jsou muži trapní a k ženám je třeba přistupovat jako k lidojedům - bavil jsem se Dost jsem se bavil. Jedno tema, dva pohledy, je vtipne, jak se dost pravidelne lisi Tajemství morové jeskyně - Nenáročné a zajímavé Stejně jako u druhé knihy M. Byrnese se děj ze začátku trochu vleče v několika liniích, ale čím více se blíží konec, tím to nabírá na rychlosti a dějové linie se spojují. Copyright © 2000-2012 PalmknihyOBCHODNÍ PODMÍNKY NAKLADATELÉ O NÁS