Co jsou to "japany"
aneb je japonský topol až z Aljašky?
Zpracoval Jan Weger, VÚKOZ, v.v.i. (poslední aktualizace 2011/X)
Návrat na poradenské stránky ISOZE VÚKOZ, v. v. i.aneb je japonský topol až z Aljašky?
Zpracoval Jan Weger, VÚKOZ, v.v.i. (poslední aktualizace 2011/X)
"Japonské topoly" nebo "japany" jsou populární názvy pro skupinu 5 topolových klonů získaných ze záměrných křížení topolu černého a topolu maximowiczova (Populus nigra ×Populus maximowiczii ex S.Chiba) prováděných v 80. letech minulého století v Japonsku pro papírenský průmysl (Oji Paper Co.). Pro výrobu vlákniny sice neměly vhodné vlastnosti a v zemi svého původu se neprosadily, ale zato se postupně rozšířily v mnoha zemích mírného pásu, kde jsou hojně pěstovány na zemědělské půdě v tzv. výmladkových plantážích pro produkci biomasy k energetickému využití. Při výmladkovém pěstování dosahují velké přírůstky hmoty, které je řadí mezi tzv. rychle rostoucí dřeviny (často používaná zkratka RRD).
V pojmenovávání "japanů" vládne nejen u nás značná nejednotnost - viz například níže uvednený televizní pořad "o japonském topolu až z Aljašky". Klony japanů totiž nejsou registrovány jako odrůdy ani chráněny žádnými patentovými nebo šlechtitelskými právy a nemají tudíž žádně (právně) registrované označení a byly šířeny často bez odpovídající evidence. V pěstební praxi se proto používá zančné množství populárních názvů a označení. V Evropě jsou pěstovány pod různými klonovými označeními např. J-101 až J-105 nebo Jap-101 až 105 (viz níže Tabulka 1). V databázi Mezinárodní topolářské komise (IPC FAO) jsou jako oficiální jména klonů uváděny názvy, které jim byly dány v Německu, kam byly poprvé v Evropě dovezeny- tzn. Maxein, Maxzwo atd. Toto označení se však příliš nevžilo a nejvíce se mezi odborníky používá zjednodušené označení s čísliceni Max-1, Max-2 až Max-5. U nás často používaný název "japonský topol" není oficiální název klonu ani botanické označení pro rostlinný druh, ale pouze další z řady populárních označení těchto velmi perspektivních klonů. Nejpřesnější označení pro "japany" pěstované zatím u nás je tedy topol J-105 a J-104 nebo Max-4 a Max-5, které by se mělo používat na oficiálních dokumentech (dodací list, seznam sortimentu).
Tabulka 1: Označení používaná pro “japany” v Evropě
| Jiná označení používaná v EU | Označení dle Inernational Poplar Commission FAO (epitom) |
Jap-102, J-102 Jap-103, J-103 Jap-104, J-104 Jap-105, J-105 | MAX-1, OJPNM-101 MAX-2, OJPNM-102 MAX-3, OJPNM-106 MAX-5, OJPNM-104 MAX-4, OJPNM-105 |
‘Maxzwo‘ ‘Maxdrei‘ ‘Maxfünf‘ ‘Maxvier‘ |
Dalším důsledkem volného šíření japanů mezi pěstiteli jednotlivých evropských států a i uvnitř nich v počátcích jejich pěstování jsou záměny klonů. Podle oficiální "papírové" evidence se z uvedených 5 klonů japanů u nás (i v okolních zemích) nejvíce pěstuje klon J-105 (=Jap-105, Max-4, Maxvier) a v menší míře také J-104 (Jap-104, Max-5, Maxfunf), které k nám byly dovezeny soukromými pěstiteli poprvé v roce 1994 a později testovány pro produkci biomasy ve spolupráci s VÚKOZ Průhonice. Podle analýz DNA provedených na našem pracovišti převládá v pěstovaných porostech japanů u nás, ale i v Rakousku a SRN, výrazně klon J-105 (Max-4). Je možné, že klon J-104 se v u nás pěstovaných porotech téměř nevyskytuje. Pokud by některý z producentů sadby měl zájem o kontrolu pravosti klonů japanů ve své matečnici může se obrátit na naše pracoviště.
Výsadba nových výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin probíhala v minulých letech relativně pomalu (20-40 ha/rok) protože zde působila řada administrativních a legislativních bariér. Z celkové rozlohy výmladkových plantáží založených v ČR (220 ha v roce 2008) je asi 80 % s klony „japanů“. Zbývající plantáže byly založeny s daůšími klony topolů a vrb z tzv. seznamu povolených a doporučených klonů (MŽP/MZe, 2004). Asi 3 ha jsou osázeny klony tzv. švédských vrb. Rozloha funkčních matečnic pro produkci sady (řízků) je u nás asi 25 ha a největší podíl v nich tvoří opět "japany". Obmýtí, tj. doba po kterém se rychle rostoucí dřeviny sklízejí, se v praxi u nás pohybuje v širokém rozmezí od 3 do 9 let v závislosti na záměru pěstitele (pro štěpku - spíše kratší a pro polénka spíše delší obmýtí). Při výmladkovém pěstování je sklizeň v průběhu životnosti plantáře (cca 15 až 21 let.) vícekrát opakována. Obmýtí matečnic je 1 rok.
Výnos biomasy (dřeva) výmladkové plantáže závisí hlavně na bonitě (vhodnosti) stanoviště pěstování RRD a dále pak na pěstební péči a na volbě vhodného klonu. Na pro japany vhodných stanovištích (např. lužní lokality nebo srážkově bohatější oblasti s mírně teplým až mírně chladným klimatem) je možno dosáhnout průměrného výnosu výmladkové plantáže 12,5 t (sušiny )/ha/rok (obmýtí 3-5 let; životnost 15-21 let). V produkčním maximu (mezi 9. – 15. rokem) může být z takovéto plantáže sklízeno přes 100 tun surové štěpky (48 t sušiny) na hektar. Na mnoha stanovištích bude však výnos nižší. Podle našich posledních výsledků z dlouhodobých pokusů se ukazuje, že pro japany podobně jako i další klony topolů, je pro dosažení maximální produkce v našich podmínkách lepší obmýtí o délce 5-6 let. Délku obmýtí je u japanů možno v průběhu životnosti plantáže měnit (v rozsahu 2-5 let). Obsah vody v biomase při zimní sklizni je v průměru 53%. Výhřevnost štěpky při této vlhkosti je cca 7 GJ/t a při vlhkosti 30 % cca 12,2 GJ/t.
Sadbu - tzv. řízky - je možno zakoupit u dodavatelů certifikovaných ÚKZÚZ. Seznam některých dodavatelů sadby je uveden zde.Ve velkoprodeji se cena v uplynulých letech pohybovala od 3 do 4 Kč za kus a v maloprodeji za 7 Kč/kus (bez DPH, které je 9%).
Kromě "japanů" je možno pěstovat i dalši klony vrb a topolů v závislosti na bonitě půdy a sklizňové technologii. Seznam tzv. doporučených klonů najdete zde v tabulce (nejlepších 10 klonů po 8 až 12 letech polního testování je označeno tučně).
Na pěstování klonů rychle rostoucích dřevin včetně "japanů" se poskytují dotace - více zde.
Doufáme, že informace o výmladkových plantážích uveřejňované na těchto stránkách a v našich publikacíchjsou a budou užitečné pro zájemce o jejich pěstování.
Hodně zdaru všem plantážníkům přejí
Jan Weger a kolektiv odd. fytoenergetiky
________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Informace k televizním pořadům o japonských topolech (2007-2008)
Uplynulých letech odvysílaly různé televizní stanice (ČT, NOVA aj.) krátké reportáže "japanech" s různě přesnými informacemi. Mezi ty přesné pořady patřil pořad ČT2 "Přidej se" (viz druhý odkaz níže).Mezi ty méně přesné např.pořady o sklizni plantáže tzv. japonských topolů (2007) v obci Višňová v Libereckém kraji. Pracovníci VÚKOZ Průhonice, kteří se věnují výzkumu rychle rostoucích dřevin se uvedené akce zúčastnili a k odvysílaným informacím by rádi doplnili několik zpřesnění a doplňujících informací:
- Tzv. Japonský topol - respektive klony J-105 (Max-4) a J-104 (Max-5) pocházejí z japonských křížení topolu černého a maximowiczova a ne z VÚKOZ jak uvedl ČT Večerník. Jsou u nás nejvíce pěstovanými klony rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy na zemědělské půdě formou tzv. výmladkových plantáží.
- Průměrná tloušťka kmene sklizeného porostu ve Visňové nebyla 18 cm (NOVA), ale podle našeho měření na místě jen 8,5 cm (ve výšce 1 metr nad zemí) a ne po 5-ti letech, ale po 7-mi letech (CT i NOVA). Na záběrech sklizený řádek byl okrajový, kde jsou průměry 2-3x větší než v porostu (viz foto níže).
Pěstování výmladkových plantážích rychle rostucích dřevin je zajímavou a věříme i perspektivní alternativou pro zemědělství, ale jedná se o daleko širší a složitější problematiku než jak bylo resp. mohlo být ukázáno v televizních reportážích. Stručnou metodiku pěstování - včetně postupu při sázení - naleznete zde.
____________________________________________________________________Odkaz na pořad ČT1 - Události v regionech: "Japonský topol z Aljašky!? " (6:17 až 7:55)
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10118379000-udalosti-v-regionech/208411000140207-07.02.2008-19:25.html
Odkaz na pořad ČT2 - "Přidej se o pěstování rychle rostoucích dřevin" :
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1129337346-pridej-se/208562248410002-01.02.2008-17:25.html
Odkaz na pořady televizí ČT a NOVA o sklizni "japanů" ve Višňové (Již nefunkční ):
http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/VecernikzCech-220207.7.asx
http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=22.02.2007&238m=d&238p=TNOVINY&238v=49701
_____________________________________________________________________________
Porost ve Višňové - na obrázku je viditelný rozdíl v tloušce kmenů rosotucích v okrajových a vnitřních řádcích
 |
Žádné komentáře:
Okomentovat